Vít Prokůpek

Čeština dvanáctkrát znásilněna: časté pravopisné chyby, kterých se možná taky dopouštíte

Běžně se češtinářům do profese nepletu, všude kolem se však setkávám s mnoha divokými jazykovými úlety. Pozorně se začtěte, třeba občas rodný jazyk sami znásilňujete…

Mně vs. mě

Tohle je nejčastější neduh, který potkávám. Gramatické pravidlo nám říká, že ve 2. a 4. pádě se používá tvar mě, zatímco 3. a 6. pád vyžadují mně. To není zrovna dvakrát šikovná pomůcka, co myslíte? Kdo se má s těmi pády pachtit. Když někdy zaváhám, raději použiji jednoduchou nápovědu: pokud si můžu říct tě (nebo tebe), píšu mě. Pokud do věty sedí tobě, píšu mně. Ještě to zjednoduším: zájmeno tě je krátké, proto se kamarádí se zájmenem mě. Tobě je delší, proto se raději dá do party se slovem mně.

Příklady použití:

Kdy se u mě stavíš? (tě, tebe)

Přijď ke mně kolem druhé. (k tobě)

Nedívej se na mě tak překvapeně. (tě, tebe)

Uděláš to pro mě? (tě, tebe)

Mně je to jedno. (tobě)

 

Shlédnout vs. zhlédnout

Pokud se díváte směrem dolů, použijte s (shlédnout). Pokud jste sledovali film, zhlédli jste ho.

Příklady:

Shlížel na ni spatra. (opovržlivost)

Zhlížel se v ní. (obdivoval ji)

Shlédli jsme z vrcholku hory do údolí.

Divadelní představení zhlédlo sto diváků.

Zhlédl jsem tvoje nové video.

 

 

Já bych, ty bys…

Já by jsem. Ty by jsi. My bysme. Vy by jste… Už mě z toho bolí oči, špatně. Správné tvary podmiňovacího způsobu jsou:

Já bych, ty bys, on/ona/ono by, my bychom, vy byste, oni/ony/ona by.

 

 

Výjimečný, výjimka

Zapamatujte si prostě, že dlouhá je první slabika.

Příklad:

Jen výjimeční lidé dokáží správně napsat slovo výjimečný.

Ale:

Vyjímal se svou schopností přesvědčit ostatní.

 

Holt vs. hold

Hold nese význam pocta. Používá se často ve spojení vzdát hold nebo složit hold.

Holt je hovorové slovo a má význam zkrátka, prostě.

Příklady:

Holt to není tak jednoduché.

Holt tam půjdeme zítra, když se ti to dnes nehodí.

Vzdali jsme hold panovníkovi.

Lektor na semináři složil hold svému učiteli vyjednávání.

 

Typ vs. tip

Slovo typ (v angličtině type) nese význam druh, znak, charakteristický rys, způsob provedení… Tip (v angličtině tip) je váš odhad výsledku (například při sázení, sportovním utkání) nebo rada, doporučení.

Příklady:

Není úplně můj typ.

Jakému typu auta dáváte přednost?

Dej mi pár tipů, jak mám efektivně vyjednávat.

Dostal špatný tip na čísla a zase nic nevyhrál.

 

Zpráva vs. správa

Příklady:

Česká správa sociálního zabezpečení. (od slova spravovat)

Viděl jsi včerejší zprávy?

Živí ho správa serverů.

Kdo má na starosti správu majetku?

 

Ranní a raný

Vaříte ranní čaj, kupujete ranní noviny. Jíte však raný brambor a učíte se o raném středověku. Máme raný podzim. Raný znamená časný nebo počáteční. Ranní je odvozeno od slova ráno.

 

Standard

Standarta je prapor. Standartní znamená týkající se praporu. Pokud však máte na mysli obvyklou úroveň kvality, chtěli jste napsat standard.

Příklady:

Jde o standardní proces.

Jejich služby neodpovídaly našemu standardu.

Kdo nesl prezidentskou standartu?

Mezinárodní standard.

Platné standardy.

Mělo by být standardem umět správně napsat slovo standard.

(Už si to konečně pamatujete?)

 

Jedna vs. první

Kolikátý? Pokud odpovídáte na tuhle otázku, jde o číslovku řadovou a píše se s tečkou. Základní číslovky jsou bez tečky. Jedna, dva, tři (1, 2, 3). První, druhý, třetí (1., 2., 3.)… Není to tak obtížné, že ne?

Pak nechápu, proč má jistá nejmenovaná pojišťovna na billboardu slogan „1 cestovní pojištění s neomezenými výdaji na léčení“. Ostuda! Přeloženo do češtiny: Jedno cestovní pojištění s neomezenými výdaji na léčení. Hmmm, jedno z mnoha. To mě moc neláká. Pojišťovna zřejmě chtěla říct, že se jedná o první pojištění… Správně: „1. cestovní pojištění s neomezenými výdaji na léčení“. Vidíte – jedna tečka opět mění význam.

Další příklady:

Byla na party se čtyřmi dalšími dívkami. (Psáno číslicemi: Byla na party se 4 dalšími dívkami.)

Drak se šesti hlavami. (Drak se 6 hlavami)

Skončil jsi osmý, nebo devátý? (Skončil jsi 8., nebo 9.?)

Bez čtvrtého chodu se obejdeme. (Bez 4. chodu se obejdeme.)

 

Čárky ve větě

Téma na samostatný (a hodně dlouhý článek). Nejde o banalitu, vynechaná čárka (nebo naopak přebytečná čárka) může zcela změnit význam sdělení. A někdy i zachránit život:

Jezte děti! (Výzva, abychom konzumovali nevinná dětská stvoření. Autor měl asi na mysli spíše…)

Jezte, děti! (Pobízíte děti, aby jedly.)

 

A zase číslovky: dvě, dvěma

Spisovně správně je se třemi, se čtyřmi… Ale se dvěma!

 

A to nejlepší nakonec: vyjednavač, nebo vyjednávač?

Správě jsou obě varianty. Vidíte, jak jsou vyjednavači flexibilní? :-) Osobně dávám přednost krátké variantě, zní mi to tak nějak úderněji: vyjednavač!

Tweet